Bilbao jako město nestojí za mnoho, ale zázrak jménem Guggenheim muzeum mě vždy dostane a je důvodem, proč do Bilbaa jezdím. Letos tam byla výborná expozice o současném světě.
Instalace asi padesáti různých televizí, kde na smyčkách běželo nahlas puštěné autentické vyprávění životních osudů těch nejchudších lidí světa ze slamů, každý osud z jiné země a v rodné řeči vypravěče. Instalace tak byla sama o sobě změtí jazyků a tvarů.
Před každou televizí byla židle nebo křeslo a výzva k usednutí a pozorování. Bylo velmi zajímavé sledovat reakce návštěvníků. Zmatené bloudění, občasné nejisté usazení a rozpačité pozorování televizí a pak nuda, odcházení, nepochopení a nezájem. Dokonalá alegorie dnešního světa.
Žádné komentáře:
Okomentovat